Na území Zlatého vrchu (Dobrovolný svazek obcí nacházející se v okrese Písek a Strakonice, jehož členy jsou obce Dobev, Drahonice, Heřmaň, Kestřany, Putim, Ražice, Skály a jejich osady) je možné navštívit mnoho turisticky významných a zajímavých míst.

 

Zámeček Drahonice

Zámeček v Drahonicích, původně majetek Adama knížete Schwarzenberka. Dříve zde byla tvrz, sídlo vladyckého rodu pánů z Drahonic. V nejstarší kronice Drahonic se píše: V Drahonicích stávala dříve silně opevněná tvrz, o níž vzadu pojednáno jest; z té zachovala se dosud pevná věž s hlubokým sklepem, která slouží nyní za skladiště knížecího Protivínského piva. Blízko věže stojí zámek s průčelím na náves. Tento býval snad jindy s věží podzemní chodbou spojen, což tvořilo dosti dobré opevnění.

 

Bojiště u Sudoměře

Památné bojiště leží asi 3 km od obce Ražice, těsně za hranicí Zlatého vrchu. Bitva u Sudoměře, ke které došlo 25. března 1420, bylo první významnější vojenské střetnutí husitských válek. Husité byli pronásledováni královským vojskem, a tak se zastavili na hrázi mezi napuštěným a vypuštěným rybníkem. Vojsko se k nim chtělo dostat přes vypuštěný rybník, ale v rybníku bylo bahno a vojákům v těžké zbroji se začala propadat země pod nohama. Pak už jen lehcí husité dorazili vojáky svými zbraněmi. Královské vojsko o počtu 2000 jízdních těžkooděnců utrpělo od husitů, kterých bylo 400, drtivou porážku. Na památku tohoto slavného vítězství zde byl v roce 1925 postaven 16 m vysoký  od sochaře Emanuela J. Kodeta.

 

Skály – památková zóna Budičovice

V Budičovicích se nachází hodnotný uzavřený celek objektů z 19. a částečně i počátku 20. století, který je veden jako vesnická památková zóna (vyhlášena 22. 9. 1995). Zemědělské usedlosti jsou hmotně a dispozičně zachovalé. Jedná se o typicky jihočeské selské baroko s návesní kapličkou.

 

Rozhledna na Velkém Kamýku

Mezi obcemi Dobev a Velké Nepodřice můžete na kopci s nadm. výškou 531 m vystoupit pomocí 165 schodů na rozhlednu. Výška stožáru je 65 m a na krásy okolí se můžete podívat z vyhlídky ve výšce 31 m. Je možné dohlédnout až k vrcholkům Šumavy.
Kombinovaná telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou byla postavena v roce 2002. Pro svou originalitu získala věž na Velkém Kamýku Čestné uznání v soutěži o Nejlepší realizovanou stavbu s ocelovou konstrukcí v ČR a SR v období 2000 – 2003 v kategorii Mosty, věže a stožáry.

TVRZE

Na území svazku jich bylo několik. V důsledku husitské revoluce a následných tzv. domácích válek však zanikly a náhle mizí i z písemných pramenů.

Soubor feudálních sídel s dvorcem v Kestřanech

Je u nás zcela výjimečný. Jeho jedinečnost spočívá zejména v dochovaném historickém organismu s doklady postupného narůstání od 13. století až do nedávné minulosti. Z původních tří tvrzí jsou v Kestřanech dochovány dvě, Horní a Dolní, které jsou považovány za nejlépe dochované na území České republiky.

Původ Horní tvrze se klade do druhé pol. 13. století. Nejstarší částí tvrze je tzv. purkrabství v severní polovině nádvoří. Najdete zde dosud zachovalou raně gotickou žebrovou klenbu. Dřevěný zdvihací most k bráně nahradil v 18. stol. dnešní kamenný.

Dolní tvrz byla vystavěna ve 14. století. Na střeše bývalo nejstarší dokumentované čapí hnízdo v celých jižních Čechách. V nevelké vzdálenosti se nacházela třetí tvrz, na jejímž místě nyní stojí hospodářské budovy a raně barokní zámek z druhé pol. 17. stol. V současné době jsou tvrze v soukromém vlastnictví, přístupné veřejnosti.

Tvrz v Klokočíně

Knížecí dvůr zde byl odedávna a při nesčetných majetkových převodech byl uváděn jako dvůr až do roku 1541, o něco později byla při dvorci vystavěna renesanční tvrz. Dnešní objekt bývalé tvrze je situován na mírném návrší při břehu Blanice. Vevnitř nalezneme valené klenby, ve sklepě jsou provedené z lomového kamene. Na průčelí jsou obnovená obdélníková sgrafita z konce 16. století. K objektu tvrze bylo připojeno hospodářské křídlo, původem z 19. století. Tvrz je nyní soukromým majetkem. Od dubna do října je přístupná veřejnosti. Najdete zde stálou fotografickou expozici a různé výstavy, pod tvrzí pak naučnou přírodovědnou stezku.

Pozůstatek bývalé tvrze v Drahonicích

Pozůstatek bývalé tvrze – okrouhlá věž ze 14. století . V r. 1374 koupili obec Drahonice bratři Jaroš a Racek a vystavěli si zde tvrz, která pak byla ještě v r. 1508 přebudována. Za vichřice v r. 1762 se část stavení sesula a k opravě vzniklé škody nedošlo. Z tvrze se zachovala dvoupatrová válcová věž se střílnovými okénky, krakorci a částí portálu. Na severní straně na věž navazují pozůstatky hradby a na západě k ní přiléhá přízemní stavení upravené k obývání. Pozůstatek tvrze je soukromým majetkem.

Zbytek gotické tvrze Božovice v Božejovicích

Počátkem 15. stol. ji vystavěl, původně strážiště na ochranu Zlaté stezky, Jaroš z Drahonic. V roce 1741 je již uváděna jako pustá. Dnes je do pozůstatků tvrze vestavěno obytné stavení. Bývalé tvrze jsou situovány na vysunutém ostrohu do hladiny Tvrzského rybníka, přístupném po hrázi. Středověké sídlo představovala lehce obdélná budova, z které se dochovaly tři stěny, dnes zastřešené pultem, přestavěné na stodolu. Směrem z jihu najdeme na boku budovy dvě střílnová okénka. V přístavku se sklepem se na stěně paláce dochovaly fragmenty renesančních sgrafitových psaníček.

Tvrziště Dvorce u Skal

Po tvrzi z konce 14. století ze dvora Dvorce u obce Skály dnes zbylo dochované již jen tvrziště. Je situováno v rovině pod svahem a jeho oválný půdorys zůstal obehnán dosud zčásti zavodněným příkopem a zemním valem. Na tvrzišti o průměru asi 14 m je rozeznatelný obdélný půdorys jednoho prostoru o vnitřních rozměrech cca 3 x 5 m.

KOSTELY

Kostel sv. Kateřiny, Kestřany

Původně raně gotický (přestavěný a rozšířený do půdorysu kříže v r. 1852) kostel sv. Kateřiny můžete obdivovat v Kestřanech. Uvnitř najdete barokní kazatelnu s plastickými reliéfy evangelistů, ze dřeva řezanou křtitelnici, dva postranní oltáře sv. Josefa a sv. Jana a žulový náhrobek bývalého hejtmana protivínského panství.

Kostel sv. Jiljí, Heřmaň

Dominantní kostel sv. Jiljí vítá návštěvníky v Heřmani, coby farní již od roku 1254. Tento původně pozdně románský kostel, nyní zbarokizovaný, stojí uprostřed ohrazeného hřbitova. Umělecko-historickou hodnotu má 6 oltářních plastik a barokní kazatelna. Zvláštní třípatrová věž kostela, zakončená dvojnásobným prohnutým jehlanem, vtiskuje kostelu i vsi specifický pohledový ráz. Z vnější strany hřbitovní zdi je dochovaný erb Rožmberků.

Kostel sv. Vavřince, Putim

Putimský kostel sv. Vavřince patří k nejstarším jihočeským sakrálním (tj. bohoslužebným) stavbám. Původní románský kostel byl stavěn postupně a je zvláštní tím, že má dvě lodě. Každá z lodí má svoji sedlovou střechu. Pod kostelní dlažbou jsou uloženy ostatky příslušníků rodů Radkovců a Vrabských, pochováni jsou zde i někteří kněží a učitelé. Do roku 1917 bylo na věži celkem 5 zvonů, dnes už zbyl jen jeden a to sv. Ondřej, ulitý v Praze v r. 1553. Naleznete zde také kamennou křtitelnici, která je datována do 15. století.
V Putimi doporučujeme navštívit též hřbitov a kostnici (oběti z 30leté války, pietně upravené kosti), hrob Jana Cimbury a místní faru.

Kostel sv. Brikcí, Dobev

V Dobevi najdete jeden z nejpozoruhodnějších středověkých kostelů v jižních Čechách – Kostel sv. Brikcí. Byl vystavěn jako vlastnická kaple ke tvrzi, což byl ve své době již případ poměrně ojedinělý. Kostelík překvapuje ve venkovském prostředí náročností svého tvarosloví. Loď je dnes pokrytá pozdně barokní ornamentální výmalbou. Původně gotická stavba z konce 14. stol. byla renovována v roce 1881 J. A. Schwarzenbergem.

Kaple, kapličky

Spolu s božími muky jich na území Zlatého vrchu najdete 40. Zájemcům o drobné sakrální stavby doporučujeme publikaci pana Karla Skalického Kaple, kapličky a boží muka Pootaví.

Novorománská kaple SV. JANA NEPOMUCKÉHO stojí v horní části svažité návsi Budičovic. Je součástí vesnické památkové zóny (celek objektů z 19. a počátku 20. století – jihočeské selské baroko).

Kaple SV. VÍTA na úbočí vrchu Hájek nad Budičovicemi. Stavba až z počátku 19. stol., ale kaple zde existovala již v 17. století. Dle pověsti ji nechal postavit mladý kníže, který zabloudil na lovu a z lesa ho na tomto místě vyvedlo kohoutí kokrhání nesoucí se z nedaleké vesnice. Kaple je jedním ze zastavení naučné stezky Blanice.

Kaple SV. JANA NEPOMUCKÉHO, v jižní ohradní zdi hřbitova u kostela sv. Brikcí, byla vystavěna krátce po roce 1864. Uvnitř stojí kamenná polychromovaná socha sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti z roku 1851.

Výklenková kaplička NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE z první poloviny 18. století se nachází za obcí Dobev na mírném návrší nad bývalým mlýnem při silnici do Kestřan. Dříve se sem v den svátku Nejsvětější Trojice konávalo procesí z místního kostela sv. Brikcí.

Kaple PANNY MARIE z první třetiny 19. století. Masivní patrová stavba čtvercového půdorysu s čtyřbokou zděnou zvonicí je dominantou rozsáhlé návsi v Drahonicích.
Kaplička SV. JANA NEPOMUCKÉHO ze začátku 19. století stojí pod vzrostlou lípou na severním okraji obce Drahonice na rozcestí silnic do Mladějovic a Štětic.

Raně barokní baldachýnová kaple SV. KŘÍŽE u Kestřan z konce 17. stol., kterou dle pověsti nechal postavit francouzský důstojník jako poděkování za to, že jej zde místní pradleny ukryly před císařskými vojáky pod hromadou prádla. Kaple stojí na levém břehu řeky Otavy nedaleko mostu do Lhoty u Kestřan.