Řežabinec a řežabinecké tůně

Největší rybník na Písecku s vodní plochou 80 hektarů a další naučnou stezku najdete mezi obcemi Ražice a Kestřany. Stačí se vydat od značky „Národní přírodní rezervace“ dubovou alejí po hrázi ke stavidlu, kde je umístěno první z devíti zastavení na trase dlouhé cca 2 km.

Na úvod se zde dozvíte něco o rybníku, o výlovech a výnosech a nebo třeba, proč v rybníku žije pstruh říční. Za hudebního doprovodu početného hejna kachen pak dojdete k dalším stanovištím, která Vás budou postupně informovat o přírodě a přírodních společenstvech v oblasti rybníka. Zvlášť pak o ohrožených a silně ohrožených druzích, které se tu vyskytují.

K zajímavým místům patří skalka pod Pikarnou (vrch 397 m n. m., kde byly vykopány četné archeologické nálezy). Pobřeží rybníka je většinou tvořeno podmáčenými stanovišti, ale toto místo je naopak mimořádně suché. Podkladová skála je pokryta slabou vrstvou půdy – ve dne vstřebává sluneční energii a v noci ji naopak vyzařuje.

Z některých míst Vaší procházky můžete sledovat hladinu rybníka, ale většinou Vám ve výhledu budou bránit rozsáhlé porosty příbřežních rákosin. O to víc se můžete soustředit na zpěv různých druhů ptáků a kuňkání žab a vnímat specifickou vůni vzduchu, když budete procházet cestičkou mezi křovím a lesíkem, kde převládají břízy, vrby, osiky a doubky. O pohled na rybník však rozhodně ošizeni nebudete. Na několika místech jsou postaveny dřevěné chodníčky, které vedou do porostu rákosí a končí až u volné hladiny, resp. nad ní. A zhruba v polovině trasy můžete vylézt do prvního patra pozorovací věže a z lavičky sledovat dění na rybníku. V druhém patře věže mají své „útočiště“ ornitologové.

Zcela oprávněně zde byla v roce 2004 vyhlášena Ptačí oblast a území bylo zařazeno do evropské soustavy chráněných území NATURA 2000. Nenajdete totiž ornitologa, který by toto místo neznal – kroužkovací akce „Acrocephalus“, která má tradici přes třicet let, je známa nejen v naší republice.

A samozřejmě nesmíme zapomenout na tůně, kolem kterých budete procházet na východní straně rybníka. Vznikly v důsledku těžby písku v minulých stoletích a postupně se zaplnily vodou prosakující z rybníka. Žije zde například žluva hajní, slavík obecný a můžete spatřit i ledňáčka říčního, který sem pravidelně zalétá za potravou. V tůních našly výborné podmínky pro rozmnožování mnohé druhy obojživelníků, takže dnes v nich žije nejbohatší společenství žab a čolků.

Ke konci stezky pak potkáte kamenný hraniční mezník a informace o historii, geologii a archeologii tohoto unikátního území. A na závěr pak informace o savcích. Takže pokud jste před chvílí slyšeli šplouchnutí vody, tady se dozvíte, že to (kromě jiných) mohla být i vydra říční.

Co dodat? Informační tabule kromě zajímavých údajů poskytují i krásné fotky, takže i neostřílený přírodovědec se v nich umí zorientovat a dozvědět se, co že to roste právě u jeho nohy.

Od posledního stanoviště se můžete po úzké asfaltové cestě vydat do Ražic nebo dokončit cestu kolem celého rybníka – v létě je tu velmi příjemný stín, na podzim doporučujeme pevné boty.  A pokud ještě nevíte, jaký je rozdíl mezi ježkem západním a východním, co je to granodioritový výchoz, proč se začalo s kroužkováním ptáků a k čemu se dá použít mírně jedovatý pestřec obecný, určitě Vás nebude mrzet, když si stezku projdete opačným směrem a vrátíte se na hráz k výchozímu bodu.

 

Permonická stezka

Tak pojďte na to – permoníci Velen, Jaryš, Lesan, Svítek a další se už těší, že Vám začnou vyprávět. Od nádraží v Ražicích se vydáte přes přejezd do vesnice. Po pravé ruce stojí špýchar z 19. století – Muzeum přírody a železnice a dál pak už procházíte vesnicí na náves k druhému zastavení – můžete si prohlédnout kapličku Nanebevzetí Panny Marie (z r. 1822) nebo si zadovádět na dětském hřišti (z r. 2008) .

Dále si při cestě po levé ruce všimněte domu čp. 14 – ukázky selského baroka. Po asfaltové cestě dojdete až k přírodnímu amfiteátru (zast. č. 3). Pro děti je tu další hřiště, pro dospělé lavičky. Amfiteátr je zbudovaný v místě bývalého dolu k těžbě zlata. V prvním červnovém víkendu zde Osvětová beseda Ražice pořádá Ražický pražec – festival country, folkových a trampských kapel (v r. 2018 již XXXIV. ročník).

Po přečtení dalšího kousku příběhu Vás značení vyvede na lesní cestu a když se zaposloucháte, možná kromě obvyklých zvuků lesa uslyšíte i tiché krůčky permoníků – právě teď jste vstoupili do jejich království!

Cestičkou až k rozcestí (zast. č. 4) – odtud se můžete vypravit ke Třem kamenům a nebo pokračovat dál lesem dle šipek a kolem školek pro smrčky až na vrchol Zlaté hory. Pod skupinou vzrostlých borovic najdete kromě posledního zastavení i příjemné turistické odpočívadlo.

A zpátky? Buď stejnou cestou, nebo si vyberte jednu z nesčetných pěšinek a vyzkoušejte svůj orientační smysl. A po cestě hledejte dudky – určitě je najdete, protože Vy, kteří jste došli až na konec, už o nich něco víte.

 

Naučná stezka Blanice

Tato stezka se nachází západním směrem od Protivína, je dlouhá 23 km a její podstatná část vede přes mikroregion Zlatý vrch. Jejím cílem je seznámit návštěvníky s historií zaniklých hradů, tvrzí, s vesnickou architekturou a přírodními zajímavostmi. Na celkem 18-i zastaveních se dozvíte více. Nenáročný, spíše rovinatý terén si můžete projít i projet na kole.

První zastavení (1. z.) najdete v Protivíně na náměstí svaté Anny, kde stojí kaple se jménem této světice. Vydejte se směrem na Myšenec. Po cestě na záplavových loukách u Žďáru (2. z.) můžete potkat vzácného modráska bahenního a v Myšenci (3. z.) obdivovat geologickou přírodní památku – krystaly turmalínu a dále pak řeku Blanici (4. z.) u silnice na Maletice (5. z.).

Přejděte kamenný mostek a již Vás vítá sgrafity ozdobená renesanční Klokočínská tvrz ze 16. století (6. z.) na území Zlatého vrchu. Tvrz je nově opravena a část prostoru uvolněna pro veřejnost. Přímo pod tvrzí začíná pro zájemce o přírodu krátká naučná stezka. Od západní brány se otevírá krásný pohled na přírodní památku – Klokočínské louky (7. z.) – trasa vede nejprve po louce kolem mokřiny ozdobené vysokým rákosím a keři až k informační tabuli o Janu Žižkovi a brodu, který zde býval, a dále pak po polní cestě. Tato část je nejvíce vhodná pro pěší, ale zdatnější cyklisté si s ní také poradí. :o) Poetiku zde najdete nejen v teplých měsících roku, kdy zde vše kvete, ale také v zimě – pohoda a klid provází 2,5 km až do obce Skály. Můžete se občerstvit v místním pohostinství a povšimnout si památníku obětem 1. světové války, kaple Panny Marie Ustavičné pomoci a samozřejmě všech historických venkovských stavení, která jsou předzvěstí místní části Budičovice (8. z.) – vesnické památkové zóny. Abyste o některý z těchto skvostů venkovské architektury nepřišli, doporučujeme sledovat zelenou turistickou značku. V Budičovicích můžete využít odpočívadlo uprostřed svažité návsi, hned u novorománské kaple sv. Jana Nepomuckého.

Dále pak po asfaltce do Božovic. A pokud jste snad náhodou dosud nepotkali volně pobíhajícího bažanta, tak tady v bažantnici Radany, jich můžete vidět desítky.

Další zastavení (9. z.) najdete na břehu Tvrzkého rybníka, stejně jako zbytek bývalé tvrze Božejovice z přelomu 14. a 15. století.

A dále něco pro „hledače pokladů“ :o) Pozůstatky další tvrze můžete najít v Modliškovicích Od 10. zastavení po cestě vpravo k bývalému lihovaru Dvorec lze spatřit okrouhlé valy a další stopy po bývalém tvrzišti. Tvrz stála ve vidlici cest 150 m od křížku. Naučná stezka vede od zastavení vlevo po polní cestě mezi javory a duby do lesa až k 11. zastavení. Kapli sv. Víta objevíte cca 50 m za tabulí na kraji lesa – úbočí vrchu Hájek. Podle pověsti nechal tuto kapličku postavit mladý kníže, který se při lovu ztratil své družině a musel v lese přespat. Ráno jej vzbudilo kohoutí kokrhání a právě na tomto místě vyvedlo ven z lesa.

Nyní Vás čeká příjemná procházka lesem kolem 12. zastavení s názvem Schwarzenberská cesta a poté cesta vlevo přes pole až k historické křižovatce cest (13. z.), které měly značný význam pro naše předky, ať již z hlediska obchodu či kolonizace území v jejich blízkosti. A přes borový les již pomalu opouštíte území Zlatého vrchu a na cestě od Zelené hory do Chvaletic Vás bude provázet nově založená alej až k zastavení 14, zde se kdysi rozkládal rybník.

O historii a současnosti obce Chvaletice se dozvíte na 15. zastavení přímo ve vesnici. Další vesničkou na Vašem výletě jsou Milenovice (16. z.) a pak se již vrátíte zpět do Protivína a kolem školy (17. z.) se dostanete k cíli stezky – zdejšímu zámku (18. z.) a věříme, že i k cíli, pro který byla tato stezka připravena.

 

Putování Zlatým vrchem

Popis trasy začíná pod kopcem Hradiště u města Písku na Otavské cyklistické cestě, kousek před Zátavským mostem. Po pravém břehu řeky Otavy úzkou asfaltovou cestou mírným kopcem dolů. Navazuje panelová cesta mezi olšemi kolem řeky, kde mezi stromy můžete vidět Zátavský most – v roce 1945 přes něj vedla pomyslná demarkační linie.

Dále pak Otavskou cyklistickou stezkou. Na Soutoku – v místech, kde se potkává řeka Otava s řekou Blanicí máte v letní sezóně možnost občerstvení v místním kempu a samozřejmě příjemný přístup k vodě a koupání.

Od soutoku pak proti proudu Blanice lehce do kopce a ve stínu stromů až k hlavní silnici u Putimi, kterou přejdete, držte se vpravo a dojdete ke kostelu sv. Vavřince, který patří k nejstarším jihočeským bohoslužebným stavbám. Více se můžete dozvědět v místním infocentru (doporučujeme vybavit se dalšími letáčky či publikací o regionu Zlatý vrch), které je na návsi, hned vedle hospody „U Cimbury“. (A samozřejmě se zde porozhlédnout, např. k filmové četnické stanici Dobrého vojáka Švejka).

Dále po zelené přes kamenný most přes řeku Blanici kolem mlýnského náhonu (infocedule) a přes další, tentokrát železný most. Doprava po zelené, přejet hlavní cestu a vlevo do mírného kopečka. Nyní Vás čeká lehce náročnější terén. Polní travnatá cesta Vás zavede až k rybníku Řežabinec – ptačí rezervaci NATURA 2000. Doporučujeme odložit zde kola a dát se doleva po místní naučné stezce (více viz. letáček Příroda).

Poté pokračujete přes hráz rybníka až na pohodlnou asfaltovou cestu. Po pravé ruce máte výhled na Hradiště a po příjezdu na hlavní silnici pak doprava a na obzoru před sebou máte rozhlednu na vrcholu Velkého Kamýku. Než k ní, ale dojedete, čeká Vás Lhota u Kestřan, most přes Otavu (před mostem doprava je možno sejít k řece, je tu velmi příjemné koupání a právě zde se každoročně pořádá Rýžování zlata – leták Kulturní akce) s výhledem na kapli sv. Kříže (leták Turistické zajímavosti) a Kestřany (leták Historie).

V Kestřanech je obchod, restaurace, areál tvrzí – doporučujeme zastavit a prohlédnout si tento výjimečný unikát a též kostel sv. Kateřiny (Turistické zajímavosti). Dále směr Písek a odbočka na golf. Lehce náročnějším terénem mezi golfovými hřišti po žluté značce polní cestou do kopce až k rozcestníku. Nyní začíná náročný terén přes pole, louku a z prudkého kopce dolů úvozem až na hráz Dobevského rybníka, kde navážete na asfaltovou cestu do Dobeve. (Pro rodiče s dětmi doporučujeme jet z Kestřan od tvrzí směr Dobev přímo po této silnici – cyklotrasa 1151 kolem přírodní památky rybníka Velký Potočný.)

V Dobevi můžete obdivovat jeden z nejpozoruhodnějších kostelů v jižních Čechách – kostel sv. Brikcí (Turistické zajímavosti). Naše trasa vede směrem na Písek a na konci vesnice doleva po žluté značce mezi poli a loukami. Je tu opravdu nádherně – tuto cestu však doporučujeme romantikům a dobrodruhům ;o) (Pro rodiče s dětmi raději kolem kostela po pohodlné asfaltové silničce až k rybníku Stašov, kde v sezóně najdete kemp, občerstvení a možnost příjemného koupání.) U značky na kameni doleva podél lesa a kolem rybníku a po mírném stoupání můžete odpočinout u dvou studánek a pak nahoru až k rozcestníku.

Odsud buď k rybníku Stašov nebo pokračovat po červené značce směrem na Velký Kamýk. Rozhlednu (Turistické zajímavosti) na jeho vrcholu již brzy uvidíte. Na vrchol se můžete dostat: buď – pokračovat po červené značce (náročnější úseky = po louce a do kopce) až na začátek Velkých Nepodřic, tam nechat kolo a vyjít pěšky (sportovci vyjedou ;o) a nebo (pro dobrodruhy, kteří rádi hledají cestu ;o) – v místě, kde vyjdete z lesa a uvidíte vrchol rozhledny (červená značka pokračuje vlevo podél lesa), lehce vyjetými kolejemi přes louku (po pravé ruce posed) k borovému lesu, podél něj vlevo a stále přímo po louce (po pravé ruce minete značku „zahušťovací bod“) a dál rovně mírně nahoru a „trefit se“ mezi smrk a borovici a pak zarostlou stezkou mezi stromy a keři nahoru lesem, kolem pole a jste pod rozhlednou.

Dál z kopce Velké Nepodřice, Oldřichov po místní asfaltce, na křižovatce vpravo a nahoru, přejet hlavní silnici a po cyklotrase 1049 kolem Malých Nepodřic polní a poté lesní cestou přes Vápenici (leták Historie) do Zátaví. Dáte se směrem na Písek a dojedete k Zátavskému mostu.

Pokud se snad vracíte do Písku, můžete využít hned tři trasy. Nejzajímavější je rozhodně Čertova stezka vedoucí podél řeky a končící u restaurace „U Smetáka“